|
|
Jana Zátková (1859-1933). Zapomenutá osobnost jihočeské historie?
BÍLKOVÁ, Klára
Předložená bakalářská práce je pokusem o první komplexnější zachycení života a veřejné činnosti významné českobudějovické rodačky Jany Zátkové, která se do historie města zapsala nejen jako manželka vůdce českobudějovických Čechů Augusta Zátky. Své místo v dějinách rodného města i jihočeského regionu si zajistila především svou činností pro českou mládež a zejména pak vybudováním prvního českého dívčího lycea v Čechách. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do pěti kapitol. První z nich je zaměřena na historii obou rodů, z nichž Jana Zátková pocházela (tj. Strandlů a Klavíků). Druhá kapitola popisuje její rodinné zázemí, dětství a výchovu až do doby sňatku s Augustem Zátkou. Jejich manželství je věnována třetí kapitola, která přibližuje také rodový původ Augusta Zátky a jeho veřejnou činnost, neopomíjí však ani životní osudy jejich tří dětí. V předposlední kapitole je zachycena veřejná činnost Jany Zátkové v rámci dámského spolku Ludmila. Poslední, pátá, kapitola pojednává o závěrečných letech jejího života.
|
|
| |
|
|
Jak psát transkulturní literární dějiny?
Petrbok, Václav ; Smyčka, Václav ; Turek, Matouš ; Nekula, M. ; Heimböckel, D. ; Weinberg, M. ; Budňák, Jan ; Futtera, Ladislav ; Horňáček, L. ; Hon, J. K.
Publikace Jak psát transkulturní literární dějiny? obsahuje vybrané příspěvky z mezinárodní konference uspořádané 15. – 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Její součástí jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce, exponovaného “dlouhého” 19. století až k první polovině století 20., tak i tematizující i celou řadu problémových okruhů (překlad, kulturní transfer, periodizace, vícejazyčnost, kánon, regionalismus, konfesionalismus) i teoretických a metodologických přístupů (postkoloniální studia, transkulturní teorie, nový historismus). Vedle odborného záměru rovněž usiluje tento sborník stimulovat další debaty o podobě budoucí literárněhistorické syntézy literatur(y) českých zemí napříč obory – bohemistikou, germanistikou i dalšími filologiemi a rovněž kulturní vědou či sociální a politickou historií.
|
|
| |
|
|
Česko-německé vztahy v Českých Budějovicích na počátku 20. století ve světle českobudějovického německého tisku (Českobudějovický pakt)
BESTREJKOVÁ, Romana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou česko-německých vztahů. Svou pozornost zaměřuji především na téma česko-německé vyrovnání v Českých Budějovicích v desetiletích kolem přelomu 19. století a 20. století. Zmiňované období tvořilo významnou část českých dějin a mělo svůj specifický průběh na českém jihu i v jeho metropoli. Práce se skládá ze šesti kapitol. První kapitola podává celkový obraz o životě v Českých Budějovicích v rozmezí daného období, druhá kapitola popisuje charakteristiku německy psaného českobudějovického tisku a třetí kapitola informuje o tehdejších vztazích mezi českobudějovickými Čechy a Němci. V hlavní části práce se věnuji celkové politické situaci ve městě na přelomu 19. a 20. století. Předposlední kapitola se týká vývoje česko-německého vyrovnání a popisuje kroky vedoucí k prosazení Českobudějovického paktu, který obsahoval úpravy národnostních poměrů ve městě formou zemského zákona. V šesté, a zároveň, poslední kapitole se stručně zmiňuji také o školství, které hrálo v dějinách Českých Budějovic důležitou roli. V závěru shrnuji výsledky celého výzkumu, po nichž následuje seznam použitých pramenů, literatury a prezentace příloh.
|
|
| |
host ::
RSS.